Péče o umírajícího je po fyzické i psychické stránce nesmírně zatěžující, a spousta pečujících má v tuto dobu tendenci své potřeby upozaďovat, protože „teď přece jde o někoho jiného“. Soustředíš své síly a pozornost na svého blízkého a zapomínáš na to, že ty jsi teď neméně důležitý/á, protože kvalita péče i ta lidská stránka doprovázení závisí na tom, v jakém stavu se nacházíš ty. Přetěžování svých fyzických i psychických možností vede k únavě a pocitu nepohody, a může snadno sklouznout až k syndromu vyhoření. JAKÉ MÁŠ MOŽNOSTI, ABYS TĚMTO STAVŮM DOKÁZAL/A PŘEDEJÍT? Pokud je to možné, pravidelně se scházejte s rodinou. Střídejte…