-
Dopis na druhý břeh
Tenkrát ho našla babi. Nebyl to vlastně ani pořádný dopis se vším všudy. Jen pár zoufalých vět na obrečené kartičce. Myslím, že to dokonce byla jmenovka na dárek. Na tom ale nezáleželo. Když se nám jedno první únorové ráno rozdrnčel telefon, bylo to jako blesk z čistého nebe. Děda zemřel. Moje…
Mohlo by tě také zajímat
O smrti a předsevzetích
Smyslem života je prostě být naživu
Jak jsem bez podprsenky našla sama sebe
-
Splín nostalgie
Miluju tyhle ptačí návštěvy ❤ od doby mého dětství se výhled z okna bolestně změnil. Kdysi tu o pár ulic dál město končilo. Za stromy na fotkách byly další a vévodil jim nádherný obrovský stařičký modřín. Louka za domem žila. Kvetl tu růžový i bílý jetel, slzičky Panny Marie, zvonky, sedmikrásky,…
Mohlo by tě také zajímat
Smyslem života je prostě být naživu
Vonička „zlazki“
Jak jsem bez podprsenky našla sama sebe
-
Plamínky…
-
Střípky z Olšanských hřbitovů
Mohlo by tě také zajímat
Jarní hřbitovní toulky
-
Milostná píseň Queenie Hennessyové – Rachel Joyce
Anotace Nakladatelství Cesta domů vydalo svůj první román – a je to opravdu dobrá kniha se skvělým koncem (nechte se překvapit!). Podívejte se na ukázku. Čtivá a svižná novela anglické spisovatelky Rachel Joyce je zdánlivě prostý příběh. Queenie, která je těžce nemocná, napsala Haroldovi, svému známému ze starých časů, že je v hospici, brzy…
-
Babička nespinká… děti nepotřebují, abychom jim o smrti lhali
„Honzíku, když už jsem pro tebe dneska přišla do školky dřív, co budeme dělat, až nakoupíme?“ Stojím zrovna před obchodem a po kapsách batohu hledám pětikorunu do nákupního košíku. A protože ji jako na potvoru nemůžu najít, stávám se nechtěným posluchačem rozhovoru maminky se synkem. „Půjdeme za babičkou do nemocnice!“ rozzáří se asi pětiletý klučina. „Mám pro ni obrázek,…
Mohlo by tě také zajímat
Desatero pečujícího podle Elpidy
7 věcí, které bych dnes změnila
Aromaterapie v paliativní péči
-
Kdy pomoc ubližuje aneb Respekt nadevše
Dodnes si naprosto živě dokážu vzpomenout na svůj naprosto zoufalý pocit, když jsem stála u babiččiny postele s miskou jejího oblíbeného jídla, na které ještě před pár minutami měla chuť, ale místo toho se tu odehrávala scéna jako z proslulé komedie Slunce, seno… Se lžící v ruce jsem se babičce s pevně zavřenýma očima a neprostupně sevřenými rty…
-
Brýlaté holce
Čím jsem starší, s o to větší láskou vzpomínám na ošklivou brýlatou holku s vlasy na hříbka a srdcem plným snů. Na to, jak se jí za silnými skly brýlí oči rozzářily, jakmile vstoupila do lesa. Jak si bez bázně lehla do vysoké trávy a pozorovala oblaka, která se táhla po…
Mohlo by tě také zajímat
Jak jsem bez podprsenky našla sama sebe
Smyslem života je prostě být naživu
Splín nostalgie
