Do mlhavého podzimního rána se z protějšího jinak ještě spícího domu jemně rozlévá hřejivé světlo malé lampičky u postele. Nad ní se v obrysech rozmazaných záclonou sklání dva stíny. To okno mi už pár let vždycky přitáhne oči. Obyčejné, nenápadné, a přitom tak jiné. Okno s malou lampičkou, která za setmění měkce osvětluje hrazdičku polohovací postele. Babička se vždycky ráda procházela ulicemi a dívala se do oken. Ne z touhy po drbech nebo kritice, líbilo se jí nechat se inspirovat tím, co…
-
-
Využij energii podzimu při doprovázení
Podzim všeobecně nepatří zrovna k oblíbeným obdobím roku. Své kouzlo má především pro melancholiky, poety a umělecky založené duše. Ale i to kouzlo vezme mnohdy za své s příchodem prvních plískanic, mrazíků a brzké tmy. Když opomenu ne zrovna nejpříjemnější počasí, podzim nás totiž svou energií táhne domů a do svého nitra. A ruku na srdce – my, moderní lidé, jsme si zvykli téhle oblasti nevěnovat příliš pozornosti. Čas strávený ve svém nitru – sami se sebou a svými myšlenkami – a…
-
(Už zase) vstávám z mrtvých
Jestli mě chce život něco naučit a má s tím bezbřehou trpělivost a tak trochu škodolibý smysl pro humor, jsou to zcela určitě má psychická i fyzická “zmrtvýchvstání” – cesty z pomyslného dna zase zpátky nahoru. Už se dostávám do věku, kdy se za sebe můžu začít ohlížet, a vidím těch cest za sebou docela dost. Některé téměř nepovšimnutelné a nijak zvlášť významné, jiné nepřehlédnutelné, které obrátily celý můj svět tak trochu vzhůru nohama. Díky nim ale věřím, že cesta se vždycky…