Život s PAS

Jiní, ne horší…

Dnes je Světový den porozumění autismu a ráda bych přidala jen krátké zamyšlení. Moc vás prosím, nesuďte druhé na první dobrou.

Ten divnej chlápek, co pořád mává rukama… Ten rozmazlenej spratek, co předvádí ohlušující hysterickou scénu uprostřed obchodu… Ta otravná šprtka, co se s nikým nebaví a když už ano, sype ze sebe vědecká moudra, kterým běžný smrtelník nerozumí…

Ti a mnozí další, víc nebo míň viditelní, možná prostě jen mají mozek zapojený trochu jinak. Možná svět vnímají a chápou odlišně a našli si svůj způsob, jak v něm fungovat. Možná nerozumí situacím, které jsou pro vás naprosto běžné a jasné. Možná nerozumíte vy jim. Možná zrovna nemají svůj den a snaží se ho prostě přežít.

Jsou JINÍ… ale ne horší. A zaslouží si vést stejně smysluplný a důstojný život, jako neurotypický zbytek společnosti. Oni sami i jejich rodiny. Díky všem, kdo nám s tím pomáháte.

Jsem psavec, podivín, melancholický samotář. Nespoutaná duše hledající krásu v úplně obyčejných maličkostech. Vrba. Žena, máma, dcera, sestra na cestě zpátky k sobě... Miluju knihy, noci, les, staré hřbitovy, měsíc a muchomůrky, fascinuje mě, jak důmyslně funguje lidské tělo. Oslovuje mě život v souladu s rytmem přírody a moudrost našich předků. Ráda nechávám slova tančit a vdechuji život drobným tvořivým projektům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *