“Takže už jsi zdravá, Leni. No, už bylo načase. Však vy mladý se ze všeho hned dostanete, to není jako my starý… A hůlku zas můžeš zahodit, na takový věci máš přece ještě dost času,” sousedka bystře zhodnotí můj stav, když mě vidí jít do schodů zase skoro jako dřív. Už asi tři týdny se totiž děje něco zvláštního. Když mi došla všechna analgetika a zvažovala jsem, jestli má vůbec cenu nechat si dál psát něco, co je mi vlastně úplně k…
-
-
O přehlížených darech
Z pohledu mnohých mě potkaly události, z kterých bych se měla aspoň trochu hroutit. Když použiju slova, která o sobě často slýchám: “Nejdřív mi doma umírala babička a já se o ni musela starat a být u toho. A když jsem si konečně zase mohla užívat život, péče o babi plynule přešla v péči o autistickou dcerku a projevila se chronická nemoc. Hrozný…” Nejvíc mě mrzí, že z tohohle bodu vychází i lékaři, se kterými se snažím řešit svůj aktuální stav. Stačí…