Na křídlech vážky

Cesta k sobě, O smrti a umírání, Rituály

Dopis na druhý břeh

18. 2. 2020 / 1 Comment

Tenkrát ho našla babi. Nebyl to vlastně ani pořádný dopis se vším všudy. Jen pár zoufalých vět na obrečené kartičce. Myslím, že to dokonce byla jmenovka na dárek. Na tom ale nezáleželo. Když se nám jedno první únorové ráno rozdrnčel telefon, bylo to jako blesk z čistého nebe. Děda zemřel. Moje první “blízké” úmrtí mě zasáhlo absolutně nepřipravenou. To přece není možný! Den předtím jsem si domů hrdě donesla pololetní vysvědčení s vyznamenáním a na dnešek jsem objednaná ke kadeřnici. Vlasy půjdou…

Číst dál

Lenka Varhaníková

Mohlo by tě zajímat

Brýlaté holce
1. 2. 2020

Vonička “zlazki”
20. 4. 2020

Podzim ve svém nitru
25. 9. 2020
O smrti a umírání, Péče, Zármutek

Lekce od babičky aneb Co bych dnes udělala jinak

28. 6. 2018 / 1 Comment

Poslední týdny pro mě byly hodně náročné. Ohlásila se únava, fyzická i psychická, a spolu s přicházejícími událostmi mě přiměla zpomalit (ne-li až přímo zastavit) a dost bilancovat. Hodně jsem polehávala. A přemýšlela. A v myšlenkách často bloudila k babičce. K tomu, o co bych se s tebou ráda podělila. Člověk se totiž učí celý život. A ty největší lekce, které si i nejlépe zapamatujeme, přicházejí s našimi chybami a přešlapy. Všechno je pro nás jednou poprvé. A málokdo má to štěstí, že se toho “poprvé” zhostí naprosto dokonale. Někdy máme možnost to ještě napravit někdy příště. Ale někdy jsme…

Číst dál

Lenka Varhaníková

Mohlo by tě zajímat

Teď se to nehodí…
18. 2. 2018

Když odchází náš čtyřnohý parťák
11. 2. 2018

Využij energii podzimu při doprovázení
16. 10. 2020
O smrti a umírání, Rituály, Zármutek

O kaštanech a odpuštění

29. 4. 2018 / No Comments

Mateřská škola v době, kdy jedním z největších prohřešků bylo odlišovat se od ostatních a vybočovat z řady něčím, co zrovna neodpovídalo společenským normám. Jako každé ráno vcházím do třídy a zdravím soudružku učitelku, která sedí spolu se dvěma kolegyněmi u svého stolku kousek za dveřmi. Mile se na mě usměje, a pak z ní vypadne věta, která mi poprvé v životě nasadí obrovského brouka do hlavy. „Leni, a kde ty máš vůbec tatínka?“ „Nevím, asi umřel, než jsem se narodila…“ prohlásila jsem s nevinnou dětskou upřímností, pokrčila rameny a pokračovala dál do třídy hrát si s kamarády. Jen jsem o pár…

Číst dál

Lenka Varhaníková

Mohlo by tě zajímat

7 věcí, které bych dnes změnila
10. 7. 2018

Smyslem života je prostě být naživu
6. 9. 2019

Když odchází náš čtyřnohý parťák
11. 2. 2018

Mohlo by tě zajímat

Mohlo by tě zajímat

Mohlo by tě zajímat

Cookies