Kdy pomoc ubližuje aneb Respekt nadevše
Dodnes si naprosto živě dokážu vzpomenout na svůj naprosto zoufalý pocit, když jsem stála u babiččiny postele s miskou jejího oblíbeného jídla, na které ještě před pár minutami měla chuť, ale místo toho se tu odehrávala scéna jako z proslulé komedie Slunce, seno… Se lžící v ruce jsem se babičce s pevně zavřenýma očima a neprostupně sevřenými rty…
Lauren Dykovitz: Promiňte, že je vám můj zármutek nepříjemný
Nikdy nezapomenu, když se na mě moje máma poprvé podívala a nevěděla, kdo jsem. Nákupní středisko bylo ten den směšně přeplněné, jak už to kolem Vánoc běžně bývá. Prošly jsme občerstvením a mamka nám držela stůl před Saladworks. Stála jsem ve frontě a viděla ji, jak tam sedí a netrpělivě čeká, otrávená tolika lidmi kolem. Konečně…
Mohlo by tě také zajímat
Lekce od babičky aneb Co bych dnes udělala jinak
Dušičky na duši
O kaštanech a odpuštění
Jak být nablízku doprovázejícímu příteli
Období, kdy pečujeme o druhého, bývá spojeno s určitou mírou izolace od běžného života a okolního světa. A pokud se navíc dny našeho blízkého nezadržitelně krátí, je tento pocit pro pečujícího o to víc bolestnější. Pečující lidé se často cítí být izolováni a vytrženi z běžného života. Tak těžká situace, jakou je blízkost smrti člena rodiny, však zaskočí i jejich okolí,…
Mohlo by tě také zajímat
Lekce od babičky aneb Co bych dnes udělala jinak
7 věcí, které bych dnes změnila
Teď se to nehodí…
Nezapomínej na sebe
Péče o umírajícího je po fyzické i psychické stránce nesmírně zatěžující, a spousta pečujících má v tuto dobu tendenci své potřeby upozaďovat, protože „teď přece jde o někoho jiného“. Soustředíš své síly a pozornost na svého blízkého a zapomínáš na to, že ty jsi teď neméně důležitý/á, protože kvalita péče i ta lidská stránka doprovázení závisí na tom, v jakém stavu se nacházíš ty.…
