Dodnes si naprosto živě dokážu vzpomenout na svůj naprosto zoufalý pocit, když jsem stála u babiččiny postele s miskou jejího oblíbeného jídla, na které ještě před pár minutami měla chuť, ale místo toho se tu odehrávala scéna jako z proslulé komedie Slunce, seno… Se lžící v ruce jsem se babičce s pevně zavřenýma očima a neprostupně sevřenými rty snažila vysvětlit, že je potřeba, aby trošičku snědla. Nebo jen ochutnala. Aby se tedy alespoň napila a vzala si polední léky, jinak jí bude zle. Domlouvala jsem, prosila, vysvětlovala, vyhrožovala (protože už…
-
-
Desatero pečujícího podle Elpidy
„Elpida znamená řecky naděje. Je to ale také jméno organizace, která pomáhá seniorům stát se sebevědomou a respektovanou součástí společnosti. V duchu motta Old’s Cool mění Elpida pohled na stáří – provozuje vzdělávací a kulturní Centrum Elpida pro seniory z celé Prahy a krizovou Linku seniorů, založila značku Ponožky od babičky, vydává časopis VITAL, pořádá mezigenerační Old’s Cool festival. Zkrátka se snaží, aby čeští senioři vedli plnohodnotný & veselý život.“ Na stránku organizace Elpida s Desaterem pečujícího, které připravila jejich Linka seniorů, mě dnes přivedla moje mamka s tím, že by se určitě mým čtenářům mohla hodit. Měla…
-
Jak být nablízku doprovázejícímu příteli
Období, kdy pečujeme o druhého, bývá spojeno s určitou mírou izolace od běžného života a okolního světa. A pokud se navíc dny našeho blízkého nezadržitelně krátí, je tento pocit pro pečujícího o to víc bolestnější. Pečující lidé se často cítí být izolováni a vytrženi z běžného života. Tak těžká situace, jakou je blízkost smrti člena rodiny, však zaskočí i jejich okolí, a to často neví, jak správně reagovat, a tak se raději stáhne. Jako doprovázející jsem se s pocitem osamění potýkala celkem hodně. Babiččin odchod po velmi těžké mrtvici se navzdory hodně nepříjemné prognóze protáhl z několika…