Pokrýt výpadek příjmu pečující osoby nebo zajistit odpovídající péči o terminálně nemocného může pomoci i stát formou příspěvku na péči. Poradím ti, komu je tato dávka určena, jak si o ni zažádat, jaké jsou podmínky k jejímu přiznání a vyplácení, i jaké možnosti mají pečující blízké osoby.

K ČEMU JE PŘÍSPĚVEK NA PÉČI?

Příspěvek na péči je dávka státní sociální podpory určená dlouhodobě nemocným nebo handicapovaným lidem, kteří jsou závislí na pomoci druhé osoby při zvládání základních životních potřeb.

Dávka se vyplácí přímo člověku, který pomoc potřebuje. Z poskytnutého příspěvku si pak může hradit služby blízké osoby nebo pečovatelskou službu. Péči mohou poskytovat rodinní příslušníci, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Tip: Úřad práce, který tuto dávku vyplácí, může kontrolovat, jak nemocný s příspěvkem nakládá. Doporučuju proto pečlivě si zakládat veškeré faktury pečovatelské nebo domácí zdravotní služby/domácího hospice/odlehčovacích služeb, účtenky za léky/zdravotnické pomůcky/speciální diety atd. Prostě evidovat a v případě potřeby moci doložit veškeré platby s péčí související.

KDO MÁ NÁROK NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI?

Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat.

Pro přiznání dávky musí nepříznivý zdravotní stav trvat minimálně rok, nebo se během jednoho roku neočekává jeho zlepšení.

CO ROZHODUJE O PŘIZNÁNÍ NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK?

Po podání žádosti o příspěvek na péči provádí úřad práce tzv. sociální šetření. Během něj vás nejprve pověřený pracovník kontaktuje a dohodne si s vámi termín návštěvy. Šetření probíhá u žadatele doma nebo, v případě hospitalizace delší než 60 dní, v zařízení zdravotnické lůžkové péče, kde je žadatel umístěn.

Je vedeno formou rozhovoru a sledování. Úředník při něm posuzuje, v kolika z deseti základních životních potřeb žadatel ve svém přirozeném prostředí potřebuje asistenci druhé osoby. Každá z těchto oblastí zahrnuje několik úkonů, a pokud člověk nezvládne jeden z nich, považuje se tato životní potřeba za nezvládnutou.

Výsledky sociálního šetření potom putují k posudkovému lékaři České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), který si také od praktického lékaře nemocného vyžádá zdravotní dokumentaci. Na jejich základě potom rozhodne o tom, jak moc je žadatel závislý na pomoci druhých, a stanoví tzv. stupeň závislosti, který je rozhodující pro výši příspěvku.

Tip: Ujisti se, že praktický lékař má v dokumentaci založené veškeré zprávy a nálezy od odborných lékařů, propouštěcí zprávy z nemocnic, výsledky testů, diagnostik atd.

KTERÉ ŽIVOTNÍ POTŘEBY SE HODNOTÍ A CO BY MĚL ČLOVĚK SÁM ZVLÁDNOUT?

Při posuzování stupně závislosti se (přiměřeně věku) hodnotí schopnost zvládat těchto 10 základních životních potřeb:

1. mobilita – vstávání a usedání, zaujímat a měnit polohy, stoj, pohybovat se chůzí krok za krokem v dosahu alespoň 200 metrů, otevírat a zavírat dveře, chůzi po schodech (nahoru i dolů) v rozsahu jednoho patra, nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.
2. orientace – poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se osobou, časem a místem, orientovat se v přirozeném sociálním prostředí, orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.
3. komunikace – vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení, chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv, vytvářet rukou psanou krátkou zprávu, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
4. stravování – vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nalít nápoj, rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim, konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.
5. oblékání a obouvání – vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, oblékat a obouvat se, svlékat a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
6. tělesná hygiena – použít hygienické zařízení, dodržovat tělesnou hygienu, mýt a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
7. výkon fyziologické potřeby – včas používat WC, zaujmout vhodnou polohu, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.
8. péče o zdraví – dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky, rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.
9. osobní aktivity – navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, plánovat a uspořádat osobní aktivity, styk se společenským prostředím, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
10. péče o domácnost – nakládat s vlastními penězi v rámci osobních příjmů a příjmů domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí, obsluhovat topení, udržovat pořádek. (Tahle životní potřeba se neposuzuje u osob mladších 18 let, namísto toho se porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je potřeba věnovat zdravému dítěti a dítěti, které vyžaduje péči.)

Tip: O těchto deset oblastí se bude zajímat úředník, který přijde na sociální šetření.  Ideálně si předem projdi všechny body a klidně na papír si sepiš ty, které žadatel o dávku nezvládá, nebo jsou v nich nějaké nejasnosti, abyste na nic nezapomněli.

Jak už to na úřadech chodí, je to hodně i o lidech, takže buďte pro jistotu připraveni i na případného úředníka-šťourala, kterého bude zajímat spousta detailů a případně i “důkaz” (např. je-li nemocný inkontinentní, mějte u jeho lůžka viditelně připravené načaté pleny/inkontinenční vložky, toaletní křeslo, byť spoře užívané, v dostatečné blízkosti lůžka atd.)

JAKÁ JE VÝŠE PŘÍSPĚVKU?

Výše příspěvku na péči závisí na přiznaném stupni závislosti žadatele a jeho věku. Konečné rozhodnutí o přiznání dávky vydá úřad práce, řízení, bohužel, může trvat i několik měsíců. Pokud je ale žádost schválena, úřad práce vyplatí příspěvek zpětně k datu podání žádosti.

Příspěvek na péči se vyplácí jednou měsíčně – vždy v měsíci, za který náleží – na bankovní účet nebo složenkou (zvolíte si v žádosti).

Pro rok 2018 platí tyto měsíční výše příspěvku:

Osoby mladší 18 let

• I.stupeň závislosti (lehká závislost) – 3 nezvládnuté životní potřeby – 3300,-
• II.stupeň závislosti (středně těžká závislost) – 4-5 nezvládnutých životních potřeb – 6600,-
• III.stupeň závislosti (těžká závislost) – 6-7 nezvládnutých životních potřeb – 13900,- (9900,- pro pobytové soc. služby)
• IV.stupeň závislosti (úplná závislost) – 8-9 nezvládnutých životních potřeb – 19200,- (13200,- pro pobytové soc. služby)

Osoby starší 18 let

• I.stupeň závislosti (lehká závislost) – 3-4 nezvládnuté životní potřeby – 880,-
• II.stupeň závislosti (středně těžká závislost) – 5-6 nezvládnutých životních potřeb – 4400,-
• III.stupeň závislosti (těžká závislost) – 7-8nezvládnutých životních potřeb – 12800,- (8800,- pro pobytové soc. služby)
• IV.stupeň závislosti (úplná závislost) – 9-10 nezvládnutých životních potřeb – 19200,- (13200,- pro pobytové soc. služby)

Od loňska – kdy došlo k navýšení příspěvku pro třetí a čtvrtý stupeň závislosti – už nelze žádat o dvě tisícovky navíc pro nezaopatřené dítě ve věku čtyř až sedmi let ve III. a IV. stupni závislosti. Na další dva tisíce korun tak dosáhnou pouze rodiče dětí mladších osmnácti let, pokud je jejich příjem (a příjem společně posuzovaných osob) nižší než dvojnásobek životního minima.

JAK A KDE POŽÁDAT O PŘÍSPĚVEK NA PÉČI?

O příspěvek na péči se žádá na příslušném kontaktním pracovišti úřadu práce (příslušnost se určuje podle místa trvalého pobytu žadatele) prostřednictvím formuláře Žádost o příspěvek na péči, spolu s kterým vyplníte a odevzdáte i tiskopis Oznámení o poskytovateli pomoci.

Za nezletilé děti a dospělé nesvéprávné osoby podávají žádost jejich zákonní zástupci, jako žadatel se ale vždy uvádí nemocný/nemohoucí.

V Oznámení o poskytovateli péče vyplníte, jestli bude péči zajišťovat poskytovatel sociálních služeb, asistent sociální péče nebo osoba blízká. Pečovatele lze v průběhu čerpání příspěvku měnit, úřadu práce o tom ale musíte dát vědět vždy do 8 dní od změny.

S sebou si vezměte i občanský průkaz pro všechny uvedené osoby, u dětí do 15 let rodný list. Pokud v průkazu totožnosti není uvedeno rodné příjmení, doložte i rodný list.

Tip: Možná to byla pouze souhra náhod, ale myslím, že vyřízení naší žádosti o péči pomohlo urychlit to, že ji tenkrát za mě nesla podat sociální pracovnice domácího hospice. Ani ne za týden mi volala úřednice kvůli sociálnímu šetření, na které přišla za další dva dny, a zhruba do tří týdnů od podání žádosti měla babi příspěvek schválený a připsaný na účtu. Narozdíl od zkušenosti spousty lidí ve stejné situaci, kteří si ji podávali sami,  a mnohdy se příspěvku kvůli úmrtí žadatele v průběhu dlouhého řízení ani nedočkali.

Když žádost na úřad přinese hospicová sociální sestra, kterou tam navíc často znají, určitě to bude mít větší váhu a naléhavost, než žádost “obyčejného občana”. A i kdyby ne, vy tak získáte nějakou hodinu času k důležitějším věcem, než nervování na úřadech. Nebojte se proto sociálních služeb hospice/pečovatelské služby využít.

Každopádně – čím dříve žádost podáte, tím lépe. Terminální diagnóze ve většině případů předchází různě dlouhá hospitalizace, nebo postupné zhoršování zdravotního stavu. O příspěvek na péči raději žádejte už s prvními známkami závislosti na pomoci druhých. Při zhoršení stavu pak totiž vždy můžete požádat o jeho zvýšení.

ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU

Když se zdravotní stav nemocného zhorší, je možné požádat o zvýšení příspěvku. O zvýšení dávky se žádá prostřednictvím Návrhu na změnu výše přiznaného příspěvku na péči. Úřad provede další šetření a výsledek předá ČSSZ, která vypracuje nový posudek a podle jeho výsledku upraví výši příspěvku.

Pokud splňujete podmínky nároku na příspěvek na péči zvýšený o 2000,-, můžete podat Žádost o zvýšení příspěvku.

CO KDYŽ ÚP DÁVKU NEPŘIZNÁ, NEBO SCHVÁLÍ NIŽŠÍ STUPEŇ ZÁVISLOSTI?

Pokud vám úřad práce příspěvek na péči nepřizná nebo přiklepne nižší stupeň závislosti, můžete se proti jeho rozhodnutí do 15 dní odvolat. Odvolání se podává k úřadu, který vámi rozporované rozhodnutí vydal, o odvolání pak rozhoduje MPSV.

V odvolání je každopádně nutné uvést, s čím konkrétně nesouhlasíte. Vyžádat si můžete i osobní setkání u jednání odvolací posudkové komise. Kdo nebude souhlasit ani s verdiktem ministerstva práce, může do dvou měsíců podat žalobu ke krajskému soudu – řízení je osvobozené od správních poplatků. Další možností je znovu podat žádost o přiznání příspěvku na úřadu práce.

CO KDYŽ VYUŽIJETE ODLEHČOVACÍ SLUŽBY, NEBO JE ŽADATEL HOSPITALIZOVANÝ?

Pokud musí žadatel strávit nějaký čas v nemocnici a hospitalizace trvá od prvního do posledního dne v měsíci, příspěvek na péči mu za tento měsíc nenáleží. Stačí ale minimálně jeden den z měsíce strávit doma a úřad práce příspěvek na péči vyplatí.

Jak to vypadá v praxi? Pokud tedy například využijete pobytovou odlehčovací službu od 1.6. do 14.7., příspěvek na péči za červen vám nebude vyplacen, za červenec už ano. Kdyby ale datum nástupu bylo až 2.6., dostanete dávku za oba měsíce.

Nezapomínejte, že máte povinnost úřadu práce hlásit každou změnu, která může čerpání příspěvku na péči ovlivnit (pobyt v nemocnici, změna poskytovatele péče, úmrtí žadatele), a to do 8 dnů ode dne, kdy změna nastala.

Photo credit Matthias Zomer

PÉČE O OSOBU BLÍZKOU – JAKÉ MOŽNOSTI MAJÍ PEČUJÍCÍ OSOBY?

O své nemohoucí blízké můžete pečovat souběžně se zaměstnáním, kdy máte právo na úpravu týdenní pracovní doby, nebo se péči můžete věnovat “na plný úvazek“. V tomto případě vám stát za každý měsíc péče uhradí zdravotní pojištění a doba péče se vám započítá do důchodového pojištění. Po ukončení péče můžete na úřadu práce požádat o podporu v nezaměstnanosti.

Následující text se týká pečujících osob, které jsou uvedeny jako poskytovatel pomoci u příspěvku na péči, který upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.

ÚHRADA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Povinnost hradit zdravotní pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, který zároveň vymezuje tzv. státní pojištěnce, za které stát každý měsíc uhradí zdravotní pojištění, aktuálně 920,- měsíčně.

Mezi státní pojištěnce patří i osoby pečující o osoby závislé na péči jiné fyzické osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti.

Pečujete-li tedy o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti, musíte doložit vaší zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vydání rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči potvrzení úřadu práce o poskytování péče.

Pozor: Pokud bude osoba, o kterou pečujete, hospitalizována déle než kalendářní měsíc, zaniká jí nárok na výplatu příspěvku na péči po dobu hospitalizace a stát vám zdravotní pojištění proto přestane hradit. Buď si zdravotní pojištění musíte za dané období uhradit sami, nebo se musíte zaevidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, aby vám zdravotní pojištění uhradil stát.

NÁHRADNÍ DOBA POJIŠTĚNÍ PRO DŮCHOD

Dobu důchodového pojištění lze získat výdělečnou činností, dobrovolnými platbami nebo tzv. náhradními dobami pojištění. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, mezi náhradní doby pojištění patří i doba péče o závislé osoby do 10 let věku v I. stupni závislosti a doba péče o závislé osoby  ve II., III. nebo IV. stupni závislosti.

Aby byla doba péče započtena do důchodového pojištění, musíte péči poskytovat blízké osobě nebo osobě, se kterou bydlíte ve společné domácnosti. Za osoby blízké pokládá zákon o důchodovém pojištění manžele, příbuzné v řadě přímé, děti, sourozence, zetě, snachu a manžele rodiče kteréhokoli z manželů.

Pozor: Doba péče o osoby, které nejsou osobou blízkou a ani nežijí s pečující osobou v domácnosti, není považována za dobu důchodového pojištění ani náhradní dobu pojištění.

Za účelem získání důchodu musíte na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle svého trvalého pobytu podat návrh na vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče. Současně doložíte potvrzení o době péče, které vám vydá úřad práce.

Potvrzení předložíte ideálně ihned po ukončení péče, nebo nejpozději do 2 let od jejího skončení. Pokud si budete žádat o důchod během doby pečování, doložíte potvrzení z úřadu práce dříve.

ÚPRAVA TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBY

Pokud pečujete o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby, můžete si neomezeně přivydělat, i pracovat na plný úvazek.

Pokud zaměstnanec prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby v II., III. nebo  IV. stupni závislosti, může v souladu s § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen vaší žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Ty je zaměstnavatel pak povinen v případném soudním sporu prokázat.

NÁROK NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI

Doba péče se hodnotí jako zaměstnání a započítává se do doby pojištění pro důchod. Po ukončení péče máte tudíž nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud jste během dvou předchozích let platili sociální pojištění alespoň dvanáct měsíců.

Stát během doby péče sociální pojištění sice nehradí, doba péče se však započítává stejně jako zaměstnání do doby pojištění pro důchod.

Výše podpory se vypočítá z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku. První dva měsíce bude výše podpory v nezaměstnanosti činit 0,15násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, další dva měsíce 0,12násobek a poslední měsíc 0,11násobek.

SHRNUTÍ – NA CO NEZAPOMENOUT

• o příspěvek na péči si zažádat co nejdříve
• spolu s žádostí vyplnit a odevzdat i oznámení o poskytovateli péče
• ujistit se, že praktický lékař má v dokumentaci veškeré zprávy a nálezy
• ještě před zahájením sociálního šetření si projít všech 10 oblastí základních životních potřeb a sepsat si, které žadatel sám nezvládá
• evidovat veškeré náklady spojené s péčí, zakládat si faktury, účtenky atd.
• veškeré změny, zejména změny poskytovatele péče (hospitalizace, pobytové odlehčovací služby, rehabilitační pobyty) nebo úmrtí žadatele hlásit úřadu práce do 8 dnů

Přeji vám rychlé a bezproblémové vyřízení příspěvku na péči a s ním spojenou určitou úlevu.

S láskou Lenka ♥

Zdroj:

Integrovaný portál MPSV, ISPV, ČSSZ, VZP, penize.cz, socialnipolitika.eu

Odkazy na v článku zmiňované zákony:

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách)

Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 505/2006 Sb.)

Zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění

§ 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění